Zdroj obrázku: DALL-E a moje hlava :)
Proč utajené? Protože minimálně v západní Evropě se vlastně o tom skoro vůbec nemluví! To je naprosto neadekvátní, když si vezmete, že ta říše trvala cca 1 200 let!
20 cool faktů o Byzanci v kostce
Byzanc byla „Řím 2.0” – pokus o vzkříšení římské slávy, jen tentokrát v řeckém stylu.
Konstantinopol byla něco jako New York Středomoří – bohaté, kosmopolitní centrum obchodu a kultury.
Byzanc vymyslela řecký oheň, středověký ekvivalent plamenometu, který byl klíčem k obraně jejich flotily.
Justiniánův kodex je jako právní DNA Evropy – základy moderního práva, které používáme dodnes.
Hagia Sofia? To byl svého času největší "wow" moment architektury – katedrála, která ohromila celý svět.
Byzanc přišla s jednou z nejkrásnějších forem umění: mozaikami – obrazová poezie ze zlata a barevného skla.
Diplomacie byla jejich superzbraň – místo válčení raději šikovně vyjednávali a upláceli.
Díky Byzanci se v Evropě rozšířilo hedvábí – tajemství, které ukradli z Číny (doslova).
Byzantský císař nebyl jen vládcem, ale měl i obrovskou zodpovědnost za duchovní sféru– marketing level 1000.
Pravoslaví – jejich verze křesťanství, která dodnes ovlivňuje Rusko, Balkán a východní Evropu.
Cyril a Metoděj z Byzance vymysleli/sestavili písmo pro Slovany, což je dost neuvěřitelné, když si uvědomíte, jaký vliv to mělo.
Křižáci v roce 1204 místo osvobození Svaté země vyplenili Konstantinopol – asi největší plot twist křížových výprav.
Byzantská architektura vymyslela způsob, jak postavit obří kupoli na čtvercovou budovu – tohle bylo revoluční.
Lékařství bylo na vysoké úrovni – měli něco jako „první nemocnice” pro chudé a raněné.
Obchodní cesty mezi Evropou a Asií šly přímo přes Konstantinopol – kontrolovaly peníze a moc.
Byli mistři špionáže – Byzanc měla své tajné sítě a agenti tahali za nitky v celé Evropě.
Ikony? To jsou byzantské obrazy svatých, které doslova proměnily náboženské umění po celém světě.
Osmané se považovali za dědice Byzance – takže i po jejich pádu vliv pokračoval.
Byzantský císařský purpur byl legendární – tak vzácný, že ho směli nosit jen císaři.
Byzanc držela Evropu v bezpečí před invazemi Arabů a Peršanů.
Jak dlouho Byzanc trvala?
Byzantská říše trvala 1 123 let
Její počátek je tradičně datován do roku 330 n. l., kdy císař Konstantin Veliký založil město Konstantinopol (dnešní Istanbul) jako nové hlavní město Římské říše.
Zdroj obrázku: DALL-E a moje hlava :) Toto datum je považováno za počátek, ačkoli Římská říše jako celek existovala ještě několik dalších desetiletí.
Kdy Byzanc jako říše skončila?
Konec Byzantské říše přišel v roce 1453.
Kdy osmanský sultán Mehmed II. dobyl Konstantinopol, čímž ukončil dlouhou historii této říše.
Jak se Byzantinci vnímali?
Byzantinci se vnímali jako praví dědicové Římské říše.
Sami sebe označovali jako Římany ("Rhomaioi") a byli hrdí na svou kontinuitu s římskou minulostí.
Jejich identita byla silně spjata s křesťanstvím, konkrétně s východní ortodoxií (pravoslavím), která hrála klíčovou roli v každodenním životě a politice.
Pojem "Byzanc" by byl pro ně absolutně nesrozumitelný. Je to terminus technicus.
Kolik vládlo v Byzanci císařů?
Přibližný počet byzantských císařů je kolem 90–100.
Tento počet zahrnuje legitimní císaře i několik uzurpátorů, kteří se prohlásili císaři, ale vládli pouze krátce nebo nebyli oficiálně uznáni.
Co bylo pro Byzanc klíčové?
Křesťanství, Konstantinopol, římské dědictví a umění.
Křesťanství a pravoslaví
Byzanc byla křesťanskou říší, kde se vyvinulo východní pravoslaví (ortodoxie). Císař měl nejen světskou, ale i v jistém smyslu duchovní moc, což vedlo k propojení státní správy a církve.
Konstantinopol
Hlavní město, strategicky umístěné na křižovatce Evropy a Asie, bylo centrem moci, kultury a obchodu.
Bylo proslulé monumentálními stavbami, zejména chrámem Hagia Sofia.
Nejvýznamnější město Evropy až do roku 1453!
Římské dědictví
Byzantská říše se považovala za pokračovatele Římské říše. Římské právo (Justiniánův kodex) a administrativní struktura byly klíčovými základy pro byzantskou správu. Byzanc byla také uchovatelka "antického dědictví" filosofie a vědeckých disciplín.
Byzantské umění a architektura
Byzantské umění mělo naprosto specifický styl, zaměřený na náboženské výjevy, mozaiky a ikony. Např. architektura zahrnovala často kupole (jako například již zmíněná slavná Hagia Sofia), vcelku střídmé fasády, ale za to neuvěřitelně bohatě zdobené interiéry (reprezentovaly "Nebe na Zemi").
Zdroj obrázku: DALL-E a moje hlava :) Západ Evropy si často zval na své dvory mozaikáře z Byzance. Mistry svého oboru.
Středověké fresky na Západě hodně vděčí vlivu ikon z pravoslavného prostředí.
Italská renesance by nikdy nevznikla nebýt "přílivu" umělců a myslitelů z Byzance po dobytí Konstantinopole.
Kde se Byzanc rozkládala?
Předně ve východním Středomoří, zahrnovala Balkán, Malou Asii (dnešní Turecko), východní Středomoří, severní Afriku a část Itálie.
Rozsah říše se často měnil.
Za vlády císaře Justiniána I. (527–565) dosáhla Byzantská říše svého největšího územního rozsahu ve Středomoří.
Zahrnovala:
Balkánský poloostrov: Včetně dnešního Řecka, Bulharska, Albánie, Severní Makedonie, Srbska, Černé Hory a části Chorvatska.
Italský poloostrov: Znovudobytí značné části Itálie, včetně Říma a Ravenny, od Ostrogótů.
Severní Afrika: Zahrnovala území moderního Tuniska, Alžírska a Libye, kde Justinián porazil Vandaly.
Anatolie: Celý dnešní Turecký poloostrov.
Jih Pyrenejského poloostrova: Oblast dnešní Andalusie.
Východní středomořské oblasti: Dnešní Sýrie, Libanon, Izrael a Palestina, včetně Egypta.
Co to je tzv. řecký oheň?
Zdroj obrázku: DALL-E a moje hlava :)
Jeden z nejvíce neuvěřitelných byzantských vynálezů. Řecký oheň byl klíčovou zbraní v bitvách, jako byla například obrana Konstantinopole před arabskou invazí v roce 717–718. Díky svým unikátním vlastnostem – schopnosti hořet i na vodě a obtížné uhasitelnosti – měl také výrazně odstrašující psychologický efekt na nepřátele.
Kdy byl vymyšlen?
Řecký oheň byl vyvíjen za vlády císaře Konstantina IV. nebo jeho nástupců v 7. století.
Vlastnosti
Směs pravděpodobně obsahovala látky jako nafta (nebo něco podobného), síra, vápno a pryskyřice. Tajemství řeckého ohně dnes už nikdo nezná.
6 nejvýznamnějších císařů?
Konstantin I. Veliký (306–337)
I když byl císařem sjednocené Římské říše, jeho založení Konstantinopole v roce 330 jako nového hlavního města Římské říše položilo základ pro vznik Byzance.
Přijal křesťanství a změnil dějiny náboženství v celé Evropě.
Justinián I. (527–565)
Nejvýznamnější z byzantských císařů, který se pokusil obnovit slávu římské říše (tzv. renovatio imperia).
Jeho největšími úspěchy byly kodifikace římského práva (Justiniánův kodex), rozsáhlé vojenské výboje (hlavně díky talentovaným vojevůdcům Narsesovi a Belisariovi) a stavba Hagie Sofie.
Herakleios (610–641)
Císař, který vedl Byzanc během zásadní obrany proti perským a arabským útokům. Donutil vrátit Araby ostatky Svatého Kříže do Jeruzálema.
Byl klíčovou postavou v transformaci říše a obraně její východní hranice. Také se o něm říká, že je posledním císařem tzv. rané Byzantské doby/raného středověku.
Basileios II. (976–1025)
Jeden z nejúspěšnějších byzantských vojevůdců, známý jako "Basileios Bulharobijec".
Rozšířil území říše, obnovil vnitřní stabilitu a zabezpečil hranice Byzance na Balkáně a východě.
Alexios I. Komnenos (1081–1118)
Zachránil Byzantskou říši během krizového období, kdy byla pod tlakem Normanů, Pečeněhů a Turků.
Jeho reformy a diplomacie umožnily Byzanci znovu získat vliv během první křížové výpravy. Zakladatel Komnenovské dynastie na trůnu Byzance, která vládla až do roku 1185.
Již jako čtyřiadvacetiletý generál vedl armádu.
Michaél VIII. Palaiologos (1259–1282)
Císař, který obnovil Byzantskou říši po jejím dobytí během čtvrté křížové výpravy (rok 1204, kdy křižáci dobyli Konstantinopol).
V roce 1261 znovu dobyl Konstantinopol a obnovil byzantskou moc. Založil tak rod Palaiologů.
Nejkrásnější ikony v Byzantské éře
Nejdříve ale 3 hlavní věci, které o ikonách musíte vědět, abyste pochopili jejich kontext.
Co jsou ikony?
Ikony jsou náboženské obrazy/symboly, které zobrazují Ježíše Krista, Pannu Marii, svaté nebo anděly, obvykle v pravoslavných a východních křesťanských církvích.
Proč jsou důležité?
Ikony nejsou jen obrazy, jsou považovány za okno k duchovnímu světu.
Nekreslí se, ale píší se
Proces tvorby ikon se někdy označuje jako „psaní ikon“, protože jejich tvorba má významový přesah a odkazuje na svaté Písmo.
Ten, kdo píše ikony, se nazývá ikonopisec.
Byzantská architektura: Příklady
Rozcestník na zajímavé zdroje k Byzanci
Průvodce Konstantinopolskými dochovanými fragmenty za architekturu - 1. část a 2. část.
Ukázka byzantské duchovní hudby.
Velice erudovaný a systematický obsah (s CZ lokalizací) o Byzantské říši na stránkách World History.
Zajímavý rozhovor o mentalitě dnešních pravoslavných Řeků v Dingiru - a jejich vztahem ke svému původu a historii.
3D simulace, jak Konstantinopol mohla kdysi vypadat.
Stará dobrá Wiki - taky na CZ verzi není o Byzanci špatný zdroj.
Pěkně strukturovaný text o vývoji vnímání ikon v Byzanci.
Dobře sepsaný text v kostce na pečlivě vedeném portálu AntickýSvět.cz
U nás v ČR vycházejí knihy z edice Pro Oriente, které se více či méně dědictví Byzance vždy dotýkají.
Na známém portálu Trhknih.cz můžete také najít knihy o Byzanci.
Comentários